Koczánův dům
Někdejší dům místního ševce Ference Koczána je posledním dochovaným selským stavením s valbovou doškovou střechou v našem miniregionu. Od roku 2006 je tento domek z nepálených cihel majetkem Samosprávy města Bük.
Nejvýznamnější světská stavební památka v našem městě.
Původně se na místě zámku nacházela tvrz ze 16. století, kterou nechal István Felsőbüki Nagy, protonotář královského místodržícího, roku 1696 přestavět v raně barokním slohu. V následujících staletích byl zámek postupně rozšiřován a prošel několika dalšími přestavbami. Slavnostní sál jednopatrové stavby s celkem čtrnácti pokoji zdobí malby navozující dojem plastického reliéfu, tzv. malby en grisaille, zobrazující čtyři roční období. Jejich autory jsou Antonio Luca Colombo (někdy též Colomba; 1674–1737) a Pietro Antonio Conti. Počátkem 19. století se zámek dostal do rukou hraběcího rodu Jankovichů a poté rodu Markovicsů, až jej roku 1925 zdědil rod hraběte Szapáryho.
Zámek, jenž je v současnosti v soukromém vlastnictví, prošel nákladnou rekonstrukcí a není veřejnosti přístupný.